Hypertenze (vysoký krevní tlak)
Krevní tlak, je tlak, kterým krev působí na stěnu cév zejména tepen. Zdrojem krevního tlaku je činnost srdce čerpajícího krev do aorty, která slouží jako pružný rezervoár krve. Krevní tlak v průběhu srdečního cyklu systoly a diastoly stoupá a klesá, nejvyšší hodnoty dosahuje v systole - systolický tlak, kdy je také objem krve v aortě největší. Tak, jak krev z aorty odtéká do periferních tepen, krevní tlak klesá a nejnižší hodnoty dosáhne na konci srdeční diastoly - diastolický tlak. Systolický tlak závisí zejména na vypuzovací činnosti srdce a kvalitě stěny aorty, diastolický tlak je ovlivňován odporem, který drobné cévy – zejména arterioly – kladou proudící krvi. U starších lidí vede skleróza aorty k vyšším hodnotám systolického tlaku při normálních hodnotách tlaku diastolického, tzv. pružníkové hypertenze. Krevní tlak je udržován v lidském těle v určitém rozmezí normotenze, i když v jeho rámci může kolísat. Vysoký krevní tlak (hypertenze) má negativní vliv na srdce a cévy.